Venku už se začíná rozbíhat podzim. Je krásné babí léto, občas sprchne a občas svítí slunce a do toho pěkně fouká. Prostě ideální lezecké počasí. Ovšem občas se to všechno sejde tak, že si jeden chce odpočinout od přírody a pořádně si máknout na překližce. Přesně toto byl i příklad dnešního lezení, které mohu považovat za zahájení překližkové lezecké sezóny. Podzim a zima se nás ptá co jsme všechno dělali přes léto a jaro.. Odpověď je jasná, – flákaly jsme se. V těch hicech co byly se dalo jen odpočívat..
Na stěnku sjela Danka, která lezla snad po roce. Je třeba ji pochválit, protože všechno pěkně vybojovala. Nic nebylo zadara.. Ačkoliv jsme lezli maximálně 4a, 4c a 5a tak to stačilo. Bylo to výživné. Hlavně pak na závěr ty cesty Stráníka.. opravdu jsem už nemohl, klouzalo to a každé cvaknutí jištění bylo tak na hranici. Nevěděl jsem jestli to dám anebo sletím.. jen jsem doufal a věřil tomu, že to dám. Nebyl čas myslet na něco jiného. Jen se jeden škrabal nahoru jak jen to šlo.
Lidí na překližce bylo málo, není divu. Byl celkem obstojný krásný podzimní den. Vlastně stromy se teprve začínají zbarvovat a listí padat..
Nejdříve jsem si říkal, že nikam nepojedu. Ztratil jsem totiž permanentku, ale zkusil jsem se zeptat při placení, jestli tam náhodou nemají nějaké ztráty a nálezy. K mému velkému úžasu tam byla. To byla naprostá bomba! Permanentka, kterou kdokoliv mohl vzít a vypotřebovat tam byla celé jaro a léto a čekala tam na mě. Klobouk dolů a s helmu nahoru!