Bylo to velmi zajímavé a docela těžké. Vlastně to byl takový pokus na rybu a zůstala nepřelezená červená 5c+. Ale to vůbec nevadí. Tak snad příště. Je motivace a je tu cesta, která, čeká na své vylezení. Je co dělat!
Na úplný závěr jsem lezl jednoduchou žlutou 4c, ale vůbec jsem ji už nevylezl. Spadl jsem na to a to parťák asi nečekal. Osma se mu rozjela jako šinkanze a já jsem se valil dolů jako meteór. Prolétával jsem jednotlivé výškové tábory s jištěním a skončil hned u toho prvního cirka dva metry nad zemí. Byl to dlouhý asi tak 7 metrů vysoký slet. Příště si vezmu nejspíš padák. Možná bude lepší opustit od jištění s osmu. Uvidíme. Je třeba mít jističe, který bude počítat s tím, že spadnout se může kdykoliv.
Dokonce jsem se vrhl do převislé 5a cesty modré. Hastrman Tatrman ze mě sice byl i s odřenýma oslíma ušima, protože jsem do toho zapojil i spáru, ale se zapojením velkého brekeké jsem skončil až nahoře. Uvidím, jestli to příště vůbec vylezu a pokud ano, tak s jakou elegancí, pakliže vůbec nějakou.
Do dalšího lezení zbývá jen trénovat, odpočívat, sekat latinu a prostě a jednoduše makat. Bude to všechno stát sádlo.